Stern

25. února 2010 v 17:19 | Mei |  bill

 



Náš HUMANOIDÍK upadnul na podiu

23. února 2010 v 16:45 | Mei |  Koncerty+live



Songlist co hráli kluci na NRJ Hamburg

21. února 2010 v 7:41 | Mei

Hlavně že zahráli sebe:) Ano Ano jde poznat že Bill je egoista.

Prodigy - Omen
Eminem - Beautiful
Peter Bjorn & John - Nothing To Worry About
Tokio Hotel - Automatic
La Roux - In For The Kill
Kings Of Leon - Use Somebody
Stereophonics - Maybe Tommorow
Alicia Keys - Doesn't Mean Anything
Beyoncé - Sweet Dreams
Jay-Z feat. Alicia Keys - Empire State Of Mind
Train - Drops of Jupiter
30 Seconds To Mars - Kings & Queens
David Hasselhoff - Looking For Freedom
Tokio Hotel - World Behind My Wall


Nový spřátelený blog...

21. února 2010 v 7:29 | Mei |  od fans

odkaz najdete ve spřátelených stránkácha nebo i TADY


Billův HUMANOID outfit

20. února 2010 v 18:27 | Mei


Bill má stejný účes jako Tom!

14. února 2010 v 8:47 | Mei
Ne dělám si srandu, ale je to moc pěkný...


Loveless

14. února 2010 v 8:39 | Mei
Ta zatracená tužka.
Ta tužka, s kterou psal, už chybělo jak jedno políčko na doplnění.
Slyšel ji spadnout na zem s malým žuchnutím, ale neodvážil se pro ni ohnout a sebrat ji, tak moc se bál. Jen upřeně dál koukal na tabuli a myšlenkami byl jinde.
"Moje tužka, Trümpere!" Zaslechl slizký, jedovaný hlas za ním, po němž následoval hluk známý jako chichotání. A někoho, pohybujícího se za jeho zády, kdo zvedl tužku z podlahy.
Nechtěl se otočit, byli to oni, vždycky to byli oni.
Nechtěl se setkat s jejich opovržlivými pohledy, natož poslouchat jejich narážky.
Ale musel, kdyby neuposlechl, bylo by to ještě horší.
Vytáhli ho na nohy, on se pomalu otáčel, v třesoucí se ruce svírajíc tu tužku.
Byl tam!
Jeho trýznitel. Co mohla být pro něj větší zábava, než ho mučit.

"Nemyslíte si, že úder ruky bude tady málo?" Zazněla otázka z úst jednoho z chlapců.
Jeden z nich ho chytil za vlasy a tahal, ne tahal, ale přímo trhal. Byl to Georg Listing.
Bill si byl jistý, že jeho jméno nezapomene do konce života.
Krve by se v něm nedořezal. Cítil, jak se ocitl na zemi ranou Toma Kaulitze.
Připadal si tak bezmocný.
Chytl ho, chytl ho takovým stylem, že jej všechno bolelo, začali ho bít před očima celé třídy, včetně profesora. Přál si, aby se s ním zacházelo jako s morem, alespoň by si každý den nemusel ošetřovat krvácející rty…
Chlapci se k němu nebezpečně přibližovali.
Georg se na něj usmál, ne usmál, jízlivě se na něj podíval s agresí v očích.
Vzal do ruky penál a vysypal všechny jeho tužky na podlahu.
"Oops, jaká nedbalost, Trümpere. Seber to!" Rozkazovačně kývnul k podlaze.
Bill s tichým povzdechnutím začal sbírat všechny tužky, třesouc se strachy, co bude dál.

Slyšel za sebou jen chichotání a pak cítil ruku, která ho bije!
Rána po ráně byla větší a větší, nevěděl, co má dělat s rukama, jak se bránit.
Ze třídy se pořád ozýval ten smích, všichni se smáli, až smíchem rudli a ponižovali ho ještě více jejich pohledy.
Když ho přestala bít, položil sesbírané tužky na sůl a přemýšlel, jak se co nejlépe vyhnout jeho útoku. Vysmíval se mu do očí, musel je okamžitě sklopit.
"Díky, doufám, že se ti to líbilo, a že se cítíš nabuzený." Rozesmál se Tom, a všichni kolem něj, vtipu, který nebyl vůbec vtipný. To si ovšem nemysleli ostatní, podle nich ten dredáč byl ten nejvtipnější ze všech. Přitom se stále pohupoval na židli sem a tam s nohama hozenýma na lavici. Stejně jako tomu bylo na začátku hodiny, Bill si přál, aby už konečně zazvonilo. Všechno kolem něj se mu zdálo být lhostejné.
Zaťal ruce v pěst a přál si, aby mohl lítat a mohl se tady nad to všechno povznést.
Podíval se na profesora s obviněním v očích a ten se jen nečině vrátil k vysvětlování látky u tabule a dělal, jako by se nic nestalo. Neměl odvahu. Nikdo ve škole neměl odvahu na to, aby zasáhl a postavil se proti Tomovi. Opět na sobě ucítil pár vysmívajících se očí, které se vzdalovaly ke své lavici, byl to Andreas s blaženým pocitem, že mu opět ublížili. Tom, jako ostatní, byli spokojeni, bez známky lidskosti vůči němu.

Od té doby, co je Bill zná, se musí ptát na jednu otázku. Proč musí být Andreas vždycky středem všeho? Odpověď je jednoduchá, je to syn ředitele, je inteligentní (:D), bohatý a může mít všechno. Proč si vybrali zrovna jeho? To byste vyčetli v jeho očích, kdykoliv, když nemohl uletět od toho zlého, tak moc ho to bolelo.
Povzdechl si a nechal spadnout svoji hlavu, a tak ji měl v úmyslu nechat přinejmenším do konce hodiny.

***
Tak můžeme?"
Tom zdvihl pohled od svého oběda, ne že by v něm bylo něco jedlého.
"Nemám v úmyslu vás poslouchat." Odpověděl a vrátil se zpět k brokolici na talíři.
Tahle hra už ho nebavila.
Georg si povzdychl, jelikož viděl na dredáčovi jeho podrážděnost. Bylo těžké dýchat v jeho přítomnosti.
"Už jsem řekl." Opět zvedl hlavu a podíval se přes rameno za něj.
"Můžeme se dnes odpoledne pobavit s Trümperem?"
Andreas zvedl pár zelených očí od lavice. "S kým?" Optal se překvapivě.
Georg se neuráčil ani odpovědět na otázku a jen se podíval napříč jídelnou ke stolu, kde seděl Bill. Seděl za stolem daleko od všech a úplně sám, jako vždycky.
Chlapec si olízl rty, bylo to tak snadné, až moc snadné.

"Co máte pro Trümpera připraveno dneska?" Řekl ironicky. Blonďák se zamračil.
"Ano, já to chápu. Ale proč zrovna on?"
"Protože ho vždycky dostaneme."

Už Už

14. února 2010 v 8:35 | Mei |  ja,ode mne,pro mne
Už jsem vážně chtěla blog úplně zrušit a smazat ,ale mámho ráda a asi si ho zjevně ještě ponechám a bude se ho snažit dostat do stavu jako byl dříve... budou zde i moje povídky... MKB loveless atd.... no však samy uvidíte... Téma koncert se nepříčetně blíží a tak mám pro vás anketku..

Keep rocking

Další články


Kam dál